Kostel sv. Petra a Pavla z let 1808–12 nahradil ve funkci starý polodřevěný kostel z r. 1481. Ten byl spolu se hřbitovem zbořen v l. 1812–15. Nový hřbitov byl zřízen v roce 1823. Přestavbu kostela svatého Petra a Pavla v Jistebníku prováděl architekt a stavitel Jan Josef Thalherr, rodák z Fulneku, syn Mikuláše Štěpána Thalherra. Základní kámen byl položen 16. května 1808 a celá stavba se protáhla na čtyři léta. Slavnostní vysvěcení se konalo 25. října 1812.

Kostel je prostorný s výbornou akustikou. Interiéru dominuje hlavní oltář s motivem sv. Petra a Pavla z roku 1790, křtitelnice z roku 1616, pocházející z vybavení starého kostela, či barokní oltář sv. Anny. Do lavic se může posadit okolo 440 lidí. Na čtvercové věži s kulatou bání bývaly hodiny s ciferníkem dva a půl metru v průměru a byly osazeny ze čtyř stran. Ve věži se nacházely dva veliké zvony a v malé věžičce (sanktusníku) byl jeden menší zvon (umíráček), kterým se zvonilo i při bohoslužbách. V takovém stavu se nacházel až do druhé světové války. Za války byly všechny tři zvony odvezeny pro vojenské účely německé armády. V noci z 29. dubna na 30. dubna 1945 byly podniknuty tři anglo-americké nálety na okolí kostela. Celkem spadlo v jeho okolí asi 40 bomb. Kostel zůstal jako zázrakem jen málo poničený. Byla vybita okna a částečně poničeny omítky. Teprve až se sovětská armáda dostala do blízkosti kostela, byl kostel ostřelován německou motorizovanou baterií, která se usadila u Dřevěného mlýna. Tato střelba napáchala na kostele velké škody, protože byla zasažena kopule a věžní hodiny, které byly zcela zničeny. V kostele se pak usadili sovětští vojáci, kteří popsali stěny sakristie i některé další různými ruskými nápisy. Značně poškodili varhany, spousty píšťal vytrhali a když jim vytrhané a poškozené píšťaly nechtěly hrát, tak je rozházeli po zemi a rozšlapali. Vylámali svatostánek, ukradli zlatý kalich a ciborium, mešní roucha a kostelní prádlo zčásti roztrhali a zbytek ukradli. Fara byla velmi zdemolovaná a vyrabována, archiv byl zčásti rozházen a rozšlapán, ale z většiny i spálen (asi proto, že většina textů byla psána německy). Proto toho víme tak málo o kostele. Jistebník byl v té době německou obcí z 92%.

V roce 1946 byla kopule kostela nouzově opravena, aby do něj věží nezatékalo a nouzově byly rovněž zprovozněny varhany, ale vše jen tak, aby je bylo možno používat k doprovodu zpěvu při bohoslužbách. Všechny opravy se dělaly svépomocí. Nebyly peníze ani materiál. Teprve v roce 1947 se podařilo pokrýt kopuli pozinkovaným plechem. Na ostatní opravy však nebyly peníze. Dne 11. července 1948 umírá ve svém rodišti – Kostelci na Hané – tehdejší farář jistebnické farnosti, důstojný pán František Sedlák. V Jistebníku byl farářem od roku 1931. Správa farnosti byla svěřena kooperátorovi ze Svinova P. Josefu Hrazdilovi, a to až do 26. října 1948, kdy byl trvale přeložen na faru do Jistebníka. Byl ustanoven kostelní výbor, který se snažil sehnat peníze na poškozené omítky kostela. Ty se podařilo dát dohromady až v druhé polovině roku 1949. Veškeré práce se opět prováděly svépomocí. V roce 1956 musel být hřbitov předán do správy místního národního výboru (MNV) a v roce 1957 začal MNV bourat a rozprodávat pomníky z německých hrobů, a to Slezskému kamenickému průmyslu, ale i soukromým zájemcům, kteří si je mohli nechat předělat na pomníky svých zemřelých rodinných příslušníků. Také musel být odstraněn žulový hřbitovní kříž a také dřevěný misijní, který stál u vchodu do kostela. V tomto roce se začal ve spodní části hřbitova budovat urnový háj. Dne 1. května 1965 byl ustanoven P. Hrazdil administrátorem ve Staré Vsi nad Ondřejnicí a vedením farnosti byl pověřen P. Miroslav Pilch a kaplan Bohumil Rodryč. Za celá ta léta až do roku 1979 se nepodařilo sehnat peníze na opravu střechy. Teprve v tomto roce byla vyměněna stará popraskaná břidlice za eternit. Opravu zaplatilo arcibiskupství Olomouc.

V roce 1983 byla v kostele vyměněna všechna okna za nová a v r. 1985–1986 byla na celém kostele provedena fasáda. Dvousložková barva byla dodána jako dar z Rakouska. V září 1991 byl kostel vyloupen. Byly odcizeny sochy dvou andělíčků z oltáře sv. Anny, které měly značnou historickou cenu. Podle odborníků byla cena stanovena přibližně na 200 000Kč. V roce 1994 v noci z 29. září na 30. září byl kostel vyloupen podruhé. Byly odcizeny tři reliéfy sv. evangelistů z pozadí hlavního oltáře, nová kadidelnice, zvonky, paténa a různé předměty, které se používají při bohoslužbách. Tyto však již neměly uměleckou ani historickou cenu. Vlivem suchého léta praskla klenba nad hlavním oltářem, protože pod jeden z nosných sloupů se sbíhá 17 pramenů a právě vlivem sucha a poklesu vodní hladiny pod sloupem tento klesl o 7,5cm.

V roce 1999 byly ve věži umístěny antény a zesilovače pro Radio Mobil. V roce 2000 po pětatřiceti letech působení odchází z jistebnické farnosti P. Miroslav Pilch a na jeho místo nastupuje P. Zdeněk Pluhař, který byl jmenován farářem pro farnosti Ostrava-Výškovice, Ostrava-Polanka a pro farnost Jistebník. Jelikož krovy, vnitřní omítky, elektroinstalace jsou ve velmi špatném stavu, nechává správce farnosti vypracovat odborný posudek na opravy kostela. Musely být oklepány omítky zevnitř i vně do výše 1,2 - 1,5 m, aby zdi mohly vysychat. Rozpočet na generální opravu činil necelých 11 milionů korun. Do roku 2002 probíhaly sbírky na opravy, hlavně na statiku, aby se zabránilo pronikání pramenů pod základy. Statika a sešití prasklých kleneb pryskyřicí si vyžádalo částku téměř 800 tisíc korun, které se podařilo dát dohromady jen z darů. Statika kostela byla zdárně zabezpečena firmou Rental Bohemia s.r.o. V roce 2012 byla dokončena a zaplacena oprava všech krovů a třetina krytiny. V roce 2014 byla dokončena celá střecha kostela.